Galerie G v časovém oblouku 10 let

Desáté výročí zahájení činnosti Unie výtvarných umělců Olomoucka v Galerii G je první příležitostí k důkladnějšímu ohlédnutí. Kromě nutné faktografie, která je také součástí publikace „Decenium“, a která vypovídá například o tom, že v daném období se zde uskutečnilo přes 60 výstav, z nichž mnohé měly mezinárodní význam a dosah, anebo, že během tohoto období byla navázána příležitostná i trvalá spolupráce s nejméně 15 kulturními institucemi a uměleckými profesními organizacemi z různých evropských zemí, vnímám potřebu pokusit se zachytit a popsat alespoň část lidského a vztahového pozadí děje, a také potřebu zamyšlení nad výhledem pro následující léta.

Začátek 90. let 20. století se vyznačoval velkými proměnami celkového společenského klimatu, přerodem mnoha institucí a postupným formováním rozmanitých subjektů obnovující se občanské společnosti. Bylo to, kromě jiného, také období primitivně jednostranného zavádění principů "volného" tržního hospodářství bez zodpovědné vazby na společenský, sociální a kulturní kontext, což mělo za následek rychlý úpadek mnoha kulturních zařízení, včetně příznačné vlny zániku celé řady galerií na nejrůznějších místech naší země. A právě v této době stála UVUO před výzvou ujmout se provozování galerie ve velice atraktivních prostorách v centru města, které se již v té době ocitaly pod silným tlakem komerčních zájmů. Jednalo se o Kabinet grafiky, který sloužil od 60. tet jako exkluzivní plocha pro výstavní činnost Oblastní galerie výtvarného umění, pozdějšího Muzea umění. Důležitý podnět k nové formě a náplni využívání Kabinetu grafiky dal právě ředitel Muzea umění, Dr. Pavel Zatloukal, který v roce 1992 oslovil Unii výtvarných umělců Olomoucka s nabídkou, aby převzala její správu. Cíle byly jednoznačné. Na prvním místě to byla záchrana výstavní síně jako takové a pokračování její činnosti v odpovídající kvalitě, v neposlední řadě pak vytvoření prostoru pro vznik nové soustavy institucí, které by na úrovni dané doby pokrývaly oblast profesionálního výtvarného umění v jeho různých projevech.

UVUO se ujala tohoto úkolu začátkem roku 1993 a během krátké doby se jí podařilo vytvořit relativně dobře fungující organizační a ekonomický model provozu galerie. Později, v důsledku zevrubné stavební rekonstrukce celé budovy v létech 1995 až 1998, došlo k přerušení kontinuity, ale přestavba zároveň přinesla velice pozitivní proměnu vzhledu galerie, včetně rozšíření výstavní plochy a dalšího potřebného zázemí. Na tomto místě je naprosto nutné vyzvednout a ocenit tehdejší městskou správu a její promyšlenou koncepční činnost, která vedla k těmto kvalitativním změnám. Podpora a pochopení zastupitelů města, na různých úrovních a v různých obdobích, byla důležitým faktorem, napomáhajícím úspěšné činnosti galerie. Vynucená přestávka, společně s výraznou prostorovou a vzhledovou proměnou, dala Unii výtvarných umělců Olomoucka příležitost důkladněji definovat náplň činnosti a také hledat pro výstavní síň nové jméno. S odstupem několika let je vidět, že nový název se úspěšně vžil. Galerie G se díky svým aktivitám stala důležitým subjektem, který například na úrovni města Olomouce a na rovině partnerských vztahů s městy a regiony jiných zemí velice dobře plní reprezentativní funkce v kulturní a společenské oblasti. Ale především - pokud jde o veřejné aktivity v oblasti profesionálního výtvarného umění - si Galerie G vytvořila své pevné, nezastupitelné místo.

Vedle Muzea umění, které se věnuje správě historických sbírkových fondů a prezentaci ověřených, všeobecně uznávaných kvalit výtvarného umění současného i minulého, a vedle galerie Cézar, která se převážně zaměřuje na mapování nových aktuálních proudů a tendencí, nabízí Galerie G na jedné straně možnost prezentace tvorby profesionálních výtvarných umělců, jak místních, tak z celé České republiky a na druhé straně otevírá prostor pro zajímavé projekty mezinárodní spolupráce a pro další realizace se širším společenským dopadem. Z mezinárodních aktivit je to například dlouhodobá spolupráce s italskými, rakouskými, holandskými, německými a slovenskými uměleckými sdruženími, která vedla k realizaci takových výstav jako "Roviny komunikace", "10 umělců z Veenendaalu", "Bez hranic", "Int-Akt", "Reminiscence - Voorburg" atd. Mezi mnoha dalšími bych jmenoval alespoň výstavu francouzské politické karikatury, konanou v rámci Dnů francouzské kultury v Olomouci, anebo objevnou expozici fotografa a malíře Guida Boggianiho, se snímky z Amazonie, pořízenými na přelomu 19. a 20. století. Nelze pominout autorské čtení z básnické tvorby olomouckých výtvarných umělců a mnohé další obdobné akce, které se na tomto místě odehrály. Rád bych také zdůraznil další rozměr působnosti Galerie G, jímž je spolupráce se sdruženími, věnujícími se péči o postižené děti, zejména se sdružením "Spolu". Činnost UVUO se v posledních létech rozšířila o další možnosti, byl otevřen Umělecký klub, kde se konají autorské večery, různá neformální umělecká setkání, rozhlasové přenosy a další zajímavé akce.

Vše, co zde bylo vyjmenováno, bylo možné uskutečnit jenom díky trvalé dobrovolné práci víceméně úzké skupiny lidí (členů výboru UVUO a výtvarné rady Galerie G), která nalézá oporu u celé členské základny Unie výtvarných umělců Olomoucka. Základní pracovní skupina se během let logicky obměňuje, nechybí ani tvůrčí střety a konflikty, stále v ní však zůstává určitý stabilní základ lidí, kteří se ve své činnosti snaží stavět na konsensuálním týmovém duchu a na dobrých vzájemných vztazích. Mojí osobní zkušeností je, že čím lepší byly vzájemné vztahy a týmová spolupráce, tím lépe se dařila realizace jednotlivých projektů, o to větší byla také míra invence při řešení nejrůznějších organizačních problémů a při formulování nových nápadů.

Vzájemná spolupráce při dosavadní činnosti Galerie G přinesla mnoha členům UVUO, i celému sdružení jako takovému - navzdory nedokonalostem, které se vždycky najdou - určitou autoritu a prestiž, kterou lze změřit a zvážit. Unie výtvarných umělců Olomoucka se díky své veřejné činnosti podílí na novém utváření bohaté struktury občanské společnosti a je její nepřehlédnutelnou součástí.

A jaký je výhled do budoucnosti? Ve svobodné a otevřené společnosti bude neustále růst úloha umělecké tvorby a obecně veškerých aktivit, kultivujících ducha a mezilidské vztahy. Jsem také přesvědčen o tom, že právě živá, invenční, pružná a sebevědomá občanská společnost je tou nejlepší ochranou před novými, zatím sice skrytými, ale přesto velice aktuálními totalitními tendencemi, například před degradací lidí na masu bezbranných a atomizovaných individuí, ovládaných něžně-brutálními konzumními mechanismy. Úloha podobných subjektů, jako je Galerie G či Unie výtvarných umělců Olomoucka a veškerých kulturních institucí bude v tomto procesu stále důležitější.

V dohlédnutelné konkrétní podobě vidím jednoznačně místo Galerie G na rovině rozvíjení mnohavrstevných projektů kulturní spolupráce mezi městy a regiony, které se stále více stávají základními stavebními kameny integrující se Evropy. Také bych Galerii G velice přál, aby se jí podařilo už v nejbližší budoucnosti vytvořit určitou formu nadačního fondu, anebo jiný způsob zajištění činnosti po ekonomické stránce, který by jí poskytl určitou míru nezávislosti a prostor pro další rozvíjení vztahového a myšlenkového potenciálu lidí, kteří se kolem její činnosti sdružují.

Marek Trizuljak